• Alesia

O chladné dokonalosti a chybách duši hřejících


Před pár dny jsme obědvali v malém bistru, které se jmenuje Chez-Nous, což se překládá z francoužštiny jako “U Nás”. Rozloha restaurace není velká, kabát si můžete uložit do staré skříně a celkově vám atmosféra připomíná krásný a čistý obývák. Hraje příjemná hudba, menu není moc rozsáhlé, ale za to je kreativní a příjemným způsobem odlišující se od většiny restaurací v Kladně. Mám vážné podezření, že každá židle je tu jiná, stejně jako talíře a zřejmě i další kousky nádobí. U baru se můžete zachumlat do deky v křesle a přitulit se k plyšákovi. Z teoretického hlediska toto místo není výsledkem dokonalého designového sladění, nenabídne vám pěti stránkové menu všech možných pokrmů a po pár návštěvách se už s obsluhou vlastně skoro znáte. Upozorňuji ale, že se nejedná o ódu na toto bistro a nebyla jsem podplacena žádným (výborným, raw) cheescakem. Je to óda na nedokonalost, domáckost, sympatické chyby v systému a příjemnost konečně něčeho malého a osobního. Poté, co se celý život cítíte jako další anonymní xicht v anonymním davu, je příjemné zapadnout do místa s teplou atmsférou, které vám téměř našeptává, že vůbec nevadí, že jste si zas vzali každou ponožku jinou (víme, že se to prostě může stát). Dnešní doba nám nabízí supermarkety a hypermarkety, obrovská nákupní střediska a další rozsáhlá místa, kde si připadáte jako jeden z pobíhajících mravenců. Není na tom nic špatného, doba a zákazníci si to vyžádali, budiž jim to splněno.

Přesto se mi ale zdá, že lidé nehledají dokonalost - ani v prostředí, ani v ostatních lidech. Naopak, příliš dokonalí lidé nebo sterilně čistý a barevně sladěný domov mohou působit chladně a odtažitě, i když samozřejmě zdání může klamat. Když nám někdo mává před obličejem svým puncem dokonalosti, může nás zabolet vlastní méněcennost a chyby. Jakmile ale tento dokonalý člověk uklouzne na slupce od banánu, hned získá nějaké kladné body a my si oddychneme. Od této chvíle víme, že je to taky člověk a taky se na něj vztahují stejné zákony, jako na nás ostatní.

Právě v poslední době, možná i díky psaní své diplomové práce v oblasti marketingu, jsem si začala uvědomovat, že spousta lidí se začíná upínat k podnikům menším, specializovaným, nefungujícím na robotické bázi velkovýroby. Může se jednat o malé obchůdky s přírodní kosmetikou, která začíná být u mnoha lidí oblíbenější, než výrobky zakoupené v drogérii. Mohou to být čajovny a malé kavárny, specializované obchůdky s čímkoli a v neposlední řadě samozřejmě i ty restaurace, bistra. Možná je to jen můj dojem, že stále více lidí se začíná cítit ztraceno v davech a obrovských supermarketech, stejně jako ve svém životě vyžadujícím včas splněné všechny úkoly a povinnosti. Společnost očekává dokonalé matky, bezchybné chlapy, ideální postavy a perfektní zvládání všeho na nás naloženého. Až si člověk začal uvědomovat, že splnění všech těchto požadavků je nereálné, my prostě budeme dělat chyby a nemá cenu tvářit se, že ne. Je to tolik energie předstírat, že vše okolo nás je perfektní, my jsme prostě nejšťastnější každou minutu našeho života a kdyby náhodou někdo nevěřil, vyfoťme to na Instagram nebo Facebook se statusem “cítí se parádně”.

Přiznám se vám, že mám radši lidi s chybami. Stejně tak jako se mi líbilo bistro s různými židlemi a starou skříní na kabáty. A moc se mi líbí malé obchůdky s čajem nebo kosmetikou, i když tam skoro nikdy nechodím. Taky jsem měla strašně ráda Stan’s gym, posilovnu v centru Kladna, kde jsem kdysi začínala cvičit. Je to činkárna, stroje jsou starší a šatny nejsou prozářeny svitem luxusu, jako tomu bývá v moderních fitkách. Žádné nové a moderně vybavené fitko se ale této posilovně stejně nikdy nevyrovnalo.

Když jsme otevírali MůjGym, chtěli jsme do toho dát sebe. A my nejsme dokonalí, ani se k tomu neblížíme a neumíme se tak zatvářit. A přiznám se bez mučení, že spousta nálepek, cedulí nebo rámečků u nás visí křivě, protože se vše vyměřovalo stylem “z téhle strany je to na letáček a dva prsty”.


U nás najdete takový styl tělocvičny, ve kterém jsme si přáli cvičit my. Jsou tam všechny “hračky”, které jsem kdy chtěla a které podle mě bohatě stačí pro efektivní trénink. Chtěli jsme mít svoje útočiště plné hřejivých chybek a chtěli jsme se o něj podělit s lidmi, kteří s námi rádi cvičí a třeba i tráví čas mimo tréninky. Proto i jméno MůjGym - nejedná se o naše fitko, které vám s laskavým svolením za poplatek propůjčíme k dočasnému pocení. Je to gym všech těch, kteří hledali něco menšího, kde nebudou na očích dalším x lidem. Pokud by byla velká fitka supermarket nabízející široké spektrum rychlo obrátkového zboží, MůjGym by byl malý specializovaný krámek. Ne každý by u nás našel to, co hledá. U nás by našel zákazník jen určitou nabídku zboží, ale o to víc propracovanou a individualizovanou. A to je výhoda menších, specializovaných zařízení - najdete tam produkt přímo pro vás, pracovníci se mohou zajímat přímo o vaše potřeby, protože je vás, klientů, méně než v supermarketu. Nevýhodou je ale to, že nedokážeme nabídnout všechno to, co supermarkety a neobsloužíme takové množství lidí.

Nechceme, aby se od zítřka všichni cvičící lidé z Kladna zvedli a přišli na tréninky do MůjGym. Naše kapacita je podstatně menší než kapacita větších fitness center, a my to ani neplánujeme měnit. Na skupinový trénink jsme ochotni vzít maximálně 10-12 lidí, protože se jim chceme věnovat, chceme je učit a opravovat. Nejde nám o to, aby k nám přišla velká skupina lidí, které řekneme, co mají dělat a oni se pak hromadně drtí, zatímco my vykřikujeme motivační věty. My chceme být malý “specializovaný obchůdek” s vřelým prostředím, kde zákazníky chceme znát a poznávat, učit a vést.

Nenabídneme vám haly a přístroje, kam přijdete a cvičíte, případně odejdete aniž byste s někým prohodili jediné slovo. Nabízíme vám individuální vedení a osobní přístup, nehledě na to, jak otřepaně to ve světě dnešního marketingu zní. Ne každý tohle hledá. Někdo zkrátka má rád supermarket, anonymitu a velký výběr na jednom místě. Každý jsme jiný a hledáme něco jiného, ať už v pracovní, osobní oblasti nebo ve sféře zdraví a sportu.

Pokud hledáte moderní fitness stroje a hromadné skupinové lekce, my vám to nenabídneme. Jak asi někteří čtenáři ví, v takové firmě jsem pracovala, ale nebylo to pro mě to pravé ořechové. Chtěla jsem něco jiného, vždy jsem měla ráda vzpírání a cvičení s tématikou crossfit, dávala jsem přednost cvičení s volnými váhami oproti strojům. Trenažéry jsem ve svých trénincích s klienty i ve vlastním cvičení využívala jen minimálně nebo vůbec. Naopak jsem byla trenérem odchována na kettlebellech a tzv. funkčním cvičení (dnes velmi moderní a vyhledávaný pojem, často ale neodpovídající prováděnému druhu cvičení). Proto bylo pro mě správným krokem zařídit si své hnízdo v tomto stylu - kettlebelly, medicimbaly, volné osy, konstrukce na funkční trénink, lana, plyo box, gymnastické kruhy a mnoho dalšího pro mě sympatického vybavení. V tomto duchu jsme vystavěli MůjGym, plně si vědomi toho, že někteří lidé u nás nenajdou to, na co jsou zvyklí - posilovací stroje a mnohé dnes moderní skupinové lekce. Snažíme se neustále se vzdělávat, navštěvujeme kurzy a semináře, čteme různé publikace a mnoho věcí také přichází s praxí. Kvůli tomu prostě ani nemůžeme udělat skupinovou lekci na břišní pekáč, kde pojedeme ve skupině dvaceti lidí celou hodinu břicho způsobem, že většině lidí si ještě prohloubí jejich disbalance, ale budou po tréninku totálně splaveni s dobrým pocitem, že teď to břicho budou mít konečně hezké. I přesto, že víme, že zájem o takovou lekci by byl. Máme ale vlastní přesvědčení, které se může lišit od přesvědčení jiných lidí a trenérů, což nedělá špatnými nikoho z nás, dokud nebudeme vědomě jakožto trenéři a instruktoři lidem ubližovat.


Každé fitko má svou filosofii, přístup, image. Tu si musí rozvíjet, obhajovat, podporovat - to je bez debat. Ve finále ale každý člověk přilne k tomu, co je mu nejblíž, co mu vyhovuje nejvíc. Může to být velké, moderní fitness centrum, kam bude chodit rád. Může to být malá tělocvična nebo klučičí činkárna domácího typu nebo třeba i do CrossFitu laděný gym, jako je ten náš. Samozřejmě i ceny se zde budou lišit na základě nákladů firmy, na kterých se zákazník prostě musí podílet chtě nechtě.

Má-li tedy fitness centrum obrovské výdaje za pronájem luxusního a velkého místa, visí na něm několika milionový dluh za investice do moderního vybavení a ještě měsíčně musí hradit spoustu poplatků spojených s využíváním licencí moderních cvičebních pomůcek a cvičebních programů, tyto náklady se odrazí v ceně, kterou zaplatí zákazník. Pravdou ale také je, že takové fitness centrum pobere zákazníků mnoho, takže ty náklady se roztříští mezi velkou skupinu lidí.

Na druhou stranu malá posilovna, například ještě i ve vlastním domě v osobním vlastnictví, si může dovolit nasadit podstatně nižší ceny a tím přiláká zas trochu jinou skupinu lidí, než fitness centra velká. Může si pak dovolit mít zákazníků méně a třeba proto věnovat se jim blíže. Nelze tedy hanit malé posilovny za jejich nižší ceny a vyzdvihovat velká fitness centra pro jejich luxus. Ne každý to uvidí takto černobíle. Na druhou stranu není možné říct, že malá tělocvična nabídne jednoznačně kvalitnější služby díky menší kapacitě lidí, než fitness centrum velké. Jedno ale jisté je, potřeby lidí se liší a proto je na trhu tolik různých firem s jinou filosofií, přístupem a strategií.

Bude hezké, když všichni uvěříme, že zrovna naše firma je dokonalá. A taky naše dítě, náš manžel, naše svíčková a naše nohy. Nebo si přiznáme, že všichni nějaké chyby neseme a děláme, tím se spustíme z obláčku dolů mezi normální smrtelníky a možná se pak lépe pochopíme i s ostatními lidmi - se svými partnery, příbuznými, kamarády nebo i nepřáteli.

  • Můj Gym Kladno Fitness Videa